I pád na hubu je krok dopředu.

23. února 2009 v 19:37 | zapplig |  Citové výlevy
Nemůžeme si pořád stěžovat, že se nám něco nepovedlo.

Třeba právě to se nám musí stát, abychom pochopili, co máme udělat pro pochopení určitých věcí, rozjasnění situace, srovnání myšlenek a prostě padnout až na dno. Být pořád šťastní, radovat se ze života, to taky nejde. Mě se stala jedna nepříjemná věc, která mi tyhle myšlenky dovoluje. Nebudu se o té věci nijak rozepisovat. Koneckonců, proto jsem si založila tento blog. Chci se zbavit starých myšlenek, začít jiný život - i když v reálu to nepůjde předstírat. Hrát si na jinou. Změněnou. Neposkvrněnou - v tom "lepším" slova smyslu. Poznala jsem pár stránek, na které i chodím poměrně pravidelně, a ti lidi tam nemají zrovna jednoduchý život a docela se v nich i vidim. Samozřejmě zkrz to, co píšou na svoje stránky. Aspoň kvůli nim jsem si uvědomila, že nejsem sama na tomhle světě. Doufám, že bych mohla od nich najít pochopení, ne jako od těch kolem mě. Nikdo mě nechápe, neznají moji situaci a neumějí poradit. Já ale nechci radu. Ani pomoc. Chci pochopení! Lásku, která ale časem neomrzí a nezradí mě. Přátelství, které spíš zahřeje než zamrazí. Ale to bych pak chtěla moc. Nikdo nemá vše - a já nejsem výjimkou. Jo. Puberta. To je hrozný. Emoce hrozně vycházejí na povrch. Když se zrovna nesměju, je mi k pláči. Probrečela bych celý noci. Ale za ty slzy mi nikdo nestojí! Musim být silná! Jsem ale spíš blázen. Zbláznila jsem se z jednoho dvou lidí. A možná i z celé jejich rodinky. Asi jsem zvláštní.. Ne! Opravdu blázen. Ale začínám si na to zvykat, nepropadat panice a pokoušet se to nějak zvládnout. Nemyslet na minulost. I když je sebehezčí. Spíš to ubíjí. Ničí srdce, city se bouří, slzy se drají na povrch a chtěla bych co nejvíc křičet. Tak, aby mě všichni slyšeli, ale přitom by si mě nikdo nevšiml! Být někde sama, opuštěná, ale i abych kolem sebe měla lidi. Chci toho snad moc? Chci toho tolik, že mi to musí líst na mozek a zblbnout z toho? Já myslim, že ne. Ale nevim co mám dělat. Ostatně - jako vždy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dreamy ingenue°° dreamy ingenue°° | Web | 1. března 2009 v 11:22 | Reagovat

Opravdu v tom nejsi sama. Každý si to říká, ať si to přiznává nebo ne, vždycky se najde něco, co je nesplnitelné, ale my to chceme...

Myslím, že mluvíš z duše nejen mně, ale spoustě lidí tady :-)

2 Kovářka Kovářka | E-mail | Web | 24. srpna 2010 v 21:13 | Reagovat

Drobné upozornění:na AK co nevidět vyjde článek s Tvým Očistcem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama