Od rána do večera

24. března 2009 v 19:58 | zapplig |  Čas plyne
.. a zase je den u konce!

Dneska ráno jsem jela zase na ortodoncii. Vyměňovali mi drátek, gumičky a dali mi (konečně?) zámeček i na levý špičák, pod kterým jsem vlastně měla jenom pérko. Příští kontrolu, což bude začátkem května, mi nasaděj rovnátka i na spodní patro. Takže oplatky: pápá! Opět budu jen na jogurtech. Bojim se, že zase shodim. No co. To budu řešit pak. Teď narozdíl jim jak divá. Mám pořád chutě.. ale jaká holka to nezná? - ženské problémy k nezaplacení. :D
Když jsme šli z kliniky, stavili jsme se s mamčou v Konzumu (že by reklama? :D). Tato prodejna je Žamberku fakt rozsáhlá. To my v prdeli světa nemáme. Je tam snad všechno! Samozřejmě jsme neminuly i regály s hrníčkama. S mamkou jsme na ně jak ujetý. Pokaždý, když tam jsme, tak obdivujeme tu krásně zhotovenou hlínu a nejradši bychom si nějakou koupily. A taky že jo. Mamča si koupila 2 - pro ni a tátu - na kafe či čaj a já jsem si vybral takovej.. hezkej. Fakt mám z něj hroznou radost! Doma jsem si ho i vyfotila, ale nějak nemůžu najít foťák, tak sem dám snímek později. :)

Jinak situace s našema psama: Káča po vpíchnuté vakcíně málem zkolabovala. Určitě by se to tak dalo nazvat. Měla úplně červenou srst, uši jí napuchly a bolely tak, že s nima ani nehýbala, pořád jen ležela (spala) a drbala si kůži v oblasti hlavy. Na horním vrchu měla tu kůži úplně krvavou. Ale už je v pořádku. :)
Sallka pořád krvácí, takže bábi neví co s ní. Vlastně nikdo to neví. Teď už měla přestat. To je strašná bezmoc. Doufám, že se z toho dostane.

Martin mě neustále prozvání a někdy napíše i smsku. Včera jsem po něm nějak vyjela. Nechtělo se mi dál řešit jednu stupidní věc a tak jsem napsala "jdu, čau!" a opravdu odešla. Myslela jsem, že se (konečně!) naštve, ale asi za půl hodinky mi napsal zprávu na dobrou noc a jak mě miluje. Ta jeho dobrá nálada mě už začíná štvát. Nic ho nerozhází ani nenaštve, ze všeho si dělá akorát srandu. Jasně, dokáže být vážnej, ale to mu musim opravdu napsat, ať to fakt nebere jen tak na lehkou váhu. Já bych od něj potřebovala, aby mě nějak seřval, nějak po mě vyjel, urazil mě a zároveň i sám sebe.. Abych měla taky nějakou autoritu a začala si uvědomovat svoje chyby - které ale on nevidí. Přitom jsem toho vyštěknutí po něm později litovala a nadávala jsem si do krav, že jsem jen tak odešla.. Ale pak ta smska..

Myslím, že jsem toho zase napsala dost. Tak se mějte. Ahoj

Tuhle písničku jsem poslouchala při jízdě autem a úplně jsem se vžila do role toho kluka..
A plně ho chápu.. :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nezávislá nezávislá | Web | 25. března 2009 v 15:38 | Reagovat

Dobrá písnička, jo život je někdy moc jako streotyp, moc zaběhlej a nezbývá nám než věřti, že brzy se něco stane x)

Jo neumřela, jediné štěstí xD

2 ŠkrabušQa ŠkrabušQa | Web | 25. března 2009 v 17:51 | Reagovat

Písnička je úplně suprová.... A k tomu Martinovi .... ach jo já bych chtěla bejt na tvym místěě....... :(

3 ŠkrabušQa ŠkrabušQa | Web | 25. března 2009 v 18:18 | Reagovat

ps plosím napiš na blog, jak se ten song jmenuje :)

4 LaLine* LaLine* | Web | 25. března 2009 v 21:46 | Reagovat

Obvykle nesnáším hiphop, ale tenhle song, totiž ten text.. Krásně smutný..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama