Jaké mám oči?

15. srpna 2009 v 21:02 | zapplig |  Citové výlevy
Dračí
Drak je v čínské kultuře symbolem síly a autority. Není proto žádným překvapením, že lidé s dračíma očima jsou považovaní za silné osobnosti s velkou odvahou. Jsou velmi tvořiví, přívětivý a velice štědří, taktní a upřímní. Jsou to ty nekrásnější a také nejsložitější oči, které ovšem pod tou celou omývající krásou skrývají mnohá zklamání a proto se uzavírají sami do sebe (uvnitř často pláčou), nikdy na sobě nenechavají nic znát - vše je za úsměvem (proč? stejně je nepochopíte), jsou velmi nedůvěřiví. Ne málo těmto očím se podléhá - stačí jen jediný pohled, který vás pohltí do labyrintu, z kterého se velmi těžko dostává! Nesnažte se je pochopit - nelze to, nesnažte se je ulovit - nejde to -> uletí. Je to jen ochranná reakce proti vám - vnitřek je mnohem zajímavější (a oni to dobře ví) - ale o to víc by vás to pálilo -> nedokážou si představit žít v kleci. Pořád máte sílu o ně bojovat? Podaří-li se vám to, můžete si být jisti, že je to to nejlepší, co vás mohlo v životě potkat. Je to tak fascinující žít vedle někoho tak dokonalého po všech stranách a vědět, že jeho srdce patří jen vám. Zbývá jen jediné: ukázat jim cestu a nezklamat je!

Ano, tak vyšel můj test na FB ohledně mých očí. A je to pravda. Já taková opravdu jsem. I když nevím, jestli je opravdu tak fascinující žít vedle mě. Já nejsem dokonalá. Neumím žít v kleci. Možná proto mám ty stavy, když můj vztah s nějakým klukem je na dobré cestě. A mě je zase nevolno..
Hm, bohužel.. Od včerejšího oběda až do teď jsem snědla jeden jogurt Activia s asi deseti piškotama. Na nic víc nemám žaludek. Ráno jsem dokonce zvracela. Vzbudila jsem se kolem 8.hodiny a hned jsem letěla na záchod. Po asi dvou hodinách jsem si vzala prášek a kde myslíte že skončil? Jo, máte pravdu - v záchodové míse. A to jsem ho zapila jenom obyčejnou převařenou vodou..
Je to mýma zatracenýma nervama. Akorát nevim proč se zase ozvaly teďka? Vždyť já nemusim mít z ničeho strach!! Myslela jsem si, že je to kuli Martinovi.. Jak mi to obyčejně dělá z kluků. Jenže jak jsem nad tím dneska přemýšlela, tak je to asi tím, že o Martinovi neví moje máma.. Neví, že jsem za ním včera jela. Neví, že jsem tam vůbec byla s nějakým klukem. Víte, ona mi od té doby, co jsem přijela z Ostružné, dala příkaz, že už se s nikým nemám vídat, když se s ním znám jenom přes internet. Že jí prý nemám dělat obavy. A já se teď nějak bojim, že kdyby se dozvěděla, že jsem tam byla s Martinem (o něm jsem se jí zmínila asi po dvou měsících, co jsem si s ním psala a máma mi řekla, že to s ním mám ihned ukončit - jenže to já nemohla udělat), tak by mě pěkně seřvala. Možná proto mám ty nervy. Bojim se její reakce no. Ale já bych jí to řekla. Jenže jak? "Mami, mimochodem, na tu pouť jsem jela za klukem, kterýho jsem zatím nikdy neviděla. Ale nemusíš se bát, vrátila jsem se ti živá.. No a proto mi je teď tak špatně. Takže mi naval Neurol a všechno bude v cajku." Jistě, že takhle hnusně bych jí to neřekla. Jenže jak jí to mám říct? Od rána přemýšlela, proč mi je tak špatně, že až zvracím. Nejdřív přišla na střevní virózu a pak na to, že jsem přehřátá ze sluníčka, kterýmu jsem včera ale moc vystavená nebyla.
Já fakt nevím, jak jí to mám říct. Jenže jestli si nevezmu aspoň jednu tabletku Neurolu, tak se asi zblázním. A mámě bude podezřelý, jakto že je mi špatně i zítra (což určitě bude). Já si opravdu nevím rady..
Jakmile by jí došlo, že mám nervy ZASE z kluka, tak mi jednu liskne. Posledně mi řekla, že se mám na kluky vykašlat.. Ale jestli jí řeknu pravdu o Martinovi, tak se mi třeba uleví.. Že mám opravdu nervy, jak to mámě říct..
Chjo, já tyhle stavy nemám ráda. Fakt. Nejradši bych zašla za psychologem, proč mi je dycky tak špatně..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama